Stanoviska

Omezování online informací ze strany státu musí být přiměřené a přezkoumatelné

14. 03. 2023

V Praze 14. března 2023 – Ministerstvo vnitra připravuje zákon umožňující omezit online přístup k informačnímu obsahu, který je způsobilý ohrozit chráněné zájmy České republiky. Veřejnost dosud neměla možnost seznámit se s uceleným návrhem principů zvažované regulace. To s ohledem na možný střet právem chráněných zájmů není vhodné. Platforma Rozumné právo proto doporučuje zahájení veřejné debaty k vymezení pojmu „škodlivý obsah“, způsobům ohrožení chráněných zájmů státu, přiměřenosti omezení přístupu k informačnímu obsahu online a možnostem přezkumu takového omezení.

Opožděná implementace směrnic přináší zbytečné náklady i právní nejistotu. Směrnice o whistleblowingu je toho příkladem

15. 12. 2022

V Praze 15. 12. 2022 – Česká republika v implementaci unijních směrnic často zaostává. Není výjimečné, že návrhy zákonů, které mají za úkol implementovat směrnice Evropské unie, nejsou předloženy včas, případně se neúměrně protahuje jejich projednání v parlamentu. Nejvýraznějším aktuálním příkladem je implementace směrnice o ochraně oznamovatelů (směrnice o whistleblowingu). Ta je stále na počátku legislativního procesu, tedy před předložením návrhu zákona v PS Parlamentu ČR, ač měla být implementována již 17. prosince 2021. Opožděná implementace přitom může mít dalekosáhlé důsledky v mnoha směrech. České republice hrozí vysoké pokuty ze strany Soudního dvora Evropské unie. Český stát také odpovídá soukromým subjektům za škodu způsobenou opožděnou implementací. Pro subjekty ve veřejné sféře hrozí přímý účinek směrnice i bez její implementace, což vytváří riziko různého zacházení a právní nejistoty. Kromě toho je takový stav též nedobrou vizitkou, kterou se Česká republika prokazuje v rodině evropských států, a negativní zprávou pro vlastní společnost. Vláda i parlament by měly trvale podporovat principy právního státu. Tím spíš není vhodné, pokud se takové prodlení týká normy, která má chránit oprávněné zájmy osob, které reagují ve veřejném zájmu proti nekalým praktikám.

Tvorba legislativy vyžaduje zásadní změny

23. 05. 2022

V Praze 23. května 2022 – Český právní řád trpí mnoha neduhy. Těmi nejvýznamnějšími jsou nekoncepčnost, nadměrná právní regulace, nedostatek provázanosti či nestabilita. Tyto problémy mají dlouhodobě svůj základ ve způsobu tvorby práva. Je tedy dobře, že programové prohlášení vlády se věnuje i oblasti legislativy, avšak navrhovaná opatření nepřinesou zásadní změnu. Názorová platforma Rozumné právo má za to, že při zachování stávajícího institucionálního nastavení legislativního procesu nelze očekávat podstatně lepší výsledky tvorby práva, a předkládá návrhy alternativních řešení, která by mohla vést ke znatelné změně.

Je třeba zpřesnit prezidentské pravomoci a usnadnit podání ústavní žaloby

26. 04. 2022

V Praze 26. dubna 2022 – Problematické ústavní nastavení a praxe výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a nevymahatelnosti ústavních pravidel. Průtahy při jmenování vlády či odvolávání a jmenování ministrů, existence vlády opírající se jen o důvěru prezidenta a faktická nemožnost podrobit sporné kroky prezidenta kontrole ze strany Ústavního soudu ohrožují principy parlamentní republiky. Platforma Rozumné právo považuje za potřebné změnit Ústavu tak, aby nebylo možné relativně často porušovat Ústavu a principy parlamentní republiky a aby byla zajištěna účinná právní obrana proti takovému jednání prezidenta.

Tresty za protisoutěžní jednání mají být přísné, nikoliv drakonické

31. 01. 2022

V Praze 31. ledna 2022 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dlouhodobě ukládá za protisoutěžní jednání vysoké pokuty, které nemají v jiných oblastech státní správy obdoby. Přísné trestání kartelů či zneužití dominantního postavení, což je považováno za skutečné „zločiny“ proti spotřebitelům, jsou namístě. Trestání ze strany soutěžního úřadu by však mělo též respektovat zásady proporcionality a rovného zacházení, které se projevují mj. tím, že za méně závažné prohřešky proti soutěžním pravidlům budou ukládány relativně nižší pokuty. Aktuální metodika pro ukládání pokut, kterou ÚOHS přijal a kterou se řídí, však tyto principy nenaplňuje. Její aplikace vedla bez jakéhokoliv přechodného období k dramatickému zvýšení pokut za stejný typ jednání oproti minulosti a neumožňuje dostatečnou diferenciaci trestů pro různě závažná protiprávní jednání. ÚOHS zároveň v rozporu s obecně platnými zásadami správního trestání nezohledňuje při výpočtu pokuty skutečnost, že se část, a to třeba i podstatná, protisoutěžního jednání uskutečnila za účinnosti předchozí, mírnější, metodiky pro výpočet pokut. To by se mělo co nejdříve změnit.

Je třeba přijmout novou koncepci odměňování znalců

16. 12. 2021

V Praze 16. prosince 2021 – Soudní znalci zastávají v demokratickém právním státě nezastupitelnou úlohu a bez jejich posudků se soudy, orgány veřejné správy či soukromé osoby v odborně složitých otázkách neobejdou. V České republice sledujeme dlouhodobý úbytek počtu znalců. Nová právní úprava, jejímž účelem je zvýšení kvality a odpovědnosti znalců, nebyla doprovázena zásadnější změnou nevyhovujícího systému odměňování, což zřejmě povede k dalšímu zhoršení dostupnosti kvalitních znaleckých posudků v mnoha oborech a odvětvích. Má-li justice a veřejná správa řádně fungovat, je třeba co nejrychleji změnit způsob odměňování znalců a přijmout další opatření k zajištění jejich dostatečné kvality a dostupnosti. Bez toho dojde k ohrožení ústavně chráněného práva na spravedlivý proces.

Česko musí zintenzivnit přípravu na změny a zohlednit závazky vyplývající ze Zelené dohody (tzv. Green Deal) i v právní oblasti

16. 11. 2021

V Praze 16. 11. 2021 – V poslední době jsou stále více diskutovány závazky a výzvy vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu , základní rozvojové unijní strategie, pro členské státy Evropské unie. Dlouhodobý rozpočet EU a Plán EU na podporu oživení ekonomiky počítá s tím, že investice do evropské ekonomiky, zasažené v posledním období pandemií, budou směřovány z podstatné části právě do opatření na podporu environmentální udržitelnosti, zejména na snižování emisí pomocí nástrojů Zelené dohody, a do rozvoje digitálního věku. Platforma Rozumné právo si je vědoma komplexity tématu Zelené dohody i svých omezených možností jej přesně právně pojmout, zejména s ohledem na jeho věcnou složitost, rozsah dotčených oblastí a citlivost. Nepřísluší jí komentovat politickou či environmentální potřebnost Green Dealu, ale bere jej jako skutečnost, z níž plynou právní výzvy, které je třeba vzít na vědomí a zohlednit v právním řádu ČR. Dle jejího názoru je každopádně třeba v České republice zintenzivnit právní podporu pro přípravu ekonomiky na změny, které budou s implementací Zelené dohody nutně spojeny ve středně- a dlouhodobém hledisku s ohledem na rozvojové výzvy Evropské unie směřující k tzv. udržitelnosti (enviromentální, sociální a hospodářské). Je nutné vytvořit vhodné podmínky pro české podnikatele, pokud chtějí uspět na vnitřním trhu, a zároveň změny vyvážit účinnými sociálními opatřeními (spravedlivý přechod).

On-line soudní jednání jsou přínosná i po skončení pandemie

30. 09. 2021

V Praze 30. září 2021 – Pandemie COVID-19 zasáhla také do běžného chodu soudů. Omezení způsobená pandemií však mohou přispět k urychlení elektronizace justice a soudních jednání. Užití on-line formy soudních jednání je přitom přínosné nejen za nouzového stavu nebo v době pandemické pohotovosti, ale i po skončení omezení. Členové platformy Rozumné právo proto obecně podporují rozšíření varianty soudních jednání on-line, zejména pak v oblasti občanského soudního řízení a správního soudnictví.

Velký počet odsouzených je ve vězení v důsledku nesprávného právního názoru. To je nepřijatelné

25. 05. 2021

V Praze 25. května 2021 – Od vyhlášení nouzového stavu bylo v České republice odsouzeno zřejmě až 1 500 osob za spáchání majetkového trestného činu během nouzového stavu k vyššímu trestu odnětí svobody nepodmíněně. V březnu tohoto roku vydal Nejvyšší soud rozsudek, který tuto praxi zpochybnil – k vyššímu trestu lze odsoudit pachatele pouze tehdy, pokud existuje věcná souvislost mezi pandemií a trestným činem. Ve věznicích je v tuto chvíli nejméně několik stovek osob odsouzených na základě právního názoru, který Nejvyšší soud prohlásil za nezákonný. Odsouzené osoby však nemají k dispozici žádný opravný prostředek. Tato situace je v dané chvíli i systematicky nepřijatelná a členové platformy Rozumné právo apelují na co nejrychlejší nápravu.

Souběh funkce člena statutárního orgánu a výkonu pracovního poměru potřebuje právní úpravu. Vývoj judikatury přinesl nové nejasnosti

04. 05. 2021

V Praze 4. května 2021 – Souběh funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a výkonu pracovního poměru právo nezakazuje. Zákaz takového souběhu však dovodila judikatura Nejvyššího soudu. Názor Nejvyššího soudu měnící se v čase, spolu se zrušením výslovné právní úpravy souběhu v důsledku rekodifikace soukromého práva, způsobuje nejistotu všech, kterých se to týká. Soudní dvůr EU aktuálně řeší předběžnou otázku položenou Nejvyšším správním soudem, zda člen statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem, může být za zaměstnance považován také pro uspokojení mzdových nároků při platební neschopnosti zaměstnavatele. Je zřejmé, že ve věci souběhu stále není zcela jasno.

Konec rodných čísel v občanských průkazech: náhrada musí být jednoduchá, levná a přijít co nejdříve

13. 04. 2021

V Praze 13. dubna 2021 – Rodná čísla se používají jako jeden z běžných způsobů identifikace fyzických osob, například při uzavírání smluv anebo při ověřování bezdlužnosti. Opakované odklady konce zápisu rodných čísel do občanských průkazů proto vyvolávají nejistotu. Stát by měl přechod k novému způsobu jednoznačné identifikace fyzických osob naplánovat tak, aby se na něj mohli dostatečně připravit všichni, kteří ověření identity jiné osoby potřebují pro svou činnost. Zvolené řešení by mělo minimalizovat náklady na jeho zavedení ve státní správě i soukromém sektoru a upřednostnit jednoduchost a srozumitelnost pro běžného uživatele.

Stát musí co nejdříve zajistit přístup k právním předpisům zdarma

01. 03. 2021

V Praze 1. března 2021 – Česká republika za poslední rok přijala neobvykle velké množství právních norem a mimořádných opatření. Dělo se tak zejména v souvislosti se zvládáním pandemické situace. Občané i firmy si zvykli čerpat informace o aktuálně platných pravidlech zejména z tiskových a mediálních zpráv, které se však dosti často lišily o publikovaných pravidel. Česká republika se s nepřehledností platného práva potýká dlouhodobě. Norem je velké množství a jsou měněny příliš často. Orientovat se v tom, co platí, je obtížné i pro profesionály. Základním předpokladem možnosti obyvatel řídit se právem je přitom jeho univerzální dostupnost, tedy možnost snadno zjistit, jaká pravidla právě platí. V tomto ohledu České republika dlouhodobě selhává, když pouze informuje o nově přijatých normách a o změnách dříve přijatých norem, avšak svým občanům zdarma nenabízí jednoduchý, všeobecně dostupný, a přitom státem garantovaný nástroj k zjištění jejich platného stavu. Tuto roli stát přenechal soukromým společnostem, které právo zpřístupňují sice efektivně, avšak za úplatu. Bez přístupu k placeným službám je právo z pohledu občana v současnosti nepřehledné, nesrozumitelné a tedy nepředvídatelné. Zásada, že neznalost zákona neomlouvá, se v takových podmínkách stává neudržitelnou fikcí. Je proto potřeba co nejdříve zajistit, aby veřejnost měla k dispozici zdarma závazná a státem garantovaná znění právních předpisů a přístup k co nejširší řadě přidružených funkcionalit, jako jsou různá časová znění právních předpisů, související právní předpisy nebo přidružené dokumenty.

Na očkované není nutné aplikovat všechna protiepidemická omezení

10. 02. 2021

V Praze 10. února 2021 – Co nejširší dostupnost a co nejrychlejší očkování co největšího počtu obyvatel je prioritou boje s pandemií Covid-19. Spolu s rychlým očkováním je třeba usilovat o co nejrychlejší návrat k běžnému společenskému životu, otevření ekonomiky a obnovení živé kultury. K tomu lze přispět i tím, že se na očkované nebudou vztahovat protiepidemická omezení, že jim nebude bráněno ve vstupu alespoň do restaurací a kulturních zařízení, víkendovému ubytování či cestování. Členové platformy Rozumné právo v tomto stanovisku uvádějí, že takový krok je za níže stanovených podmínek v souladu s Ústavou, a to i v situaci, kdy očkování není dostupné všem. Zákaz rozlišování by vedl k prohloubení ekonomických problémů a rovnosti „v bídě“ a sám o sobě by mohl být pravděpodobně neústavním.

Návrh zákona směřujícího k povinnému předávání lokalizačních dat mobilními operátory Státní hygienické službě je protiústavní a věcně i technicky nesprávný

18. 01. 2021

V Praze 18. ledna 2021 – Platforma Rozumné právo je toho názoru, že předkládaný změnový návrh zákona o elektronických komunikacích, kterým by mělo být operátorům uloženo poskytovat údaje o lokalizaci mobilních stanic osob, které onemocní infekčním onemocněním, je nejen protiústavní, ale i věcně, právně a technicky nesprávný. Stát by měl hledat jiná, ústavně konformní a technicky správná řešení zvládání pandemie.

Mimořádné pravomoci exekutivy ke zvládání epidemie musí být doprovozeny důslednou parlamentní a soudní kontrolou

08. 12. 2020

V Praze 8. prosince 2020 – Platforma Rozumné právo je toho názoru, že boj s epidemií není válka či obdobný stav, a proto primární využívání nouzového stavu není vhodné. Stát musí hledat jiné formy pružného přijímání opatření pro boj s nemocí. Navrhovaná právní regulace protiepidemických opatření, podle níž by hlavní hygienik měl mít široké pravomoci a velkou míru volného uvážení při omezování základních lidských práv a svobod, je však neakceptovatelná, pokud omezování základních práv a svobod, byť krátkodobá, nebudou podrobena důsledné parlamentní kontrole. Tuto formu kontroly je třeba doplnit, přičemž vzorem může být existující německá nebo rakouská právní úprava.

Legislativní nouze se nesmí stát "novým normálem" – v insolvenčním právu ani jinde

09. 11. 2020

V Praze 9. listopadu 2020 – Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat. Jak se bohužel ukazuje, vláda i Parlament pokračují v praxi, při níž jsou návrhy zákonů předkládány a projednávány ve stavu legislativní nouze i tam, kde k jejich přípravě měla veřejná moc k dispozici nejméně půl roku. Před takovým postupem je třeba co nejrozhodněji varovat.

Digitální komunikace s úřady se musí stát standardem

27. 10. 2020

V Praze 27. října 2020 – Koronavirová krize a s ní spojená opatření odhalila bezpočet praktických problémů, s nimiž se potýká digitalizace služeb státu. Je potřeba urychlit další kroky tak, aby se komunikace s úřady prostřednictvím dálkového přístupu stala pro občany standardní a nekomplikovanou možností, a dále aby orgány veřejné moci co nejdříve a efektivně zavedly přístup k digitální službě tak, jak to ukládá zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby („ZPDS“).

Daně v Česku jsou nepřehledné a podnikatelé jsou nepřiměřeně trestáni za chyby

01. 10. 2020

V Praze 1. října 2020 – Český daňový systém je nepřehledný. Nedává podnikateli možnost se od státu dozvědět, jak má v konkrétní věci správně postupovat. I přesto ale stát nechává veškerou odpovědnost za řádně uvedenou daň na podnikateli. Navíc, pokud finanční úřad podnikateli doměří daň na základě daňové kontroly, vzniká rovněž povinnost uhradit vysoké sankce. Kromě úroku z prodlení (aktuálně cca. 15 % ročně) je to rovněž penále ve výši 20 % z doměřené částky. Podle členů platformy Rozumné právo je tento stav do budoucna neudržitelný.

Zákoník práce by neměl bránit v zohlednění podmínek na regionálních trzích při odměňování

27. 08. 2020

V Praze 27. srpna 2020 – Silnou mediální odezvu v minulých dnech vzbudil soudní spor řidiče, jemuž stejný zaměstnavatel platil v Olomouci o 3.000 Kč nižší mzdu než řidičům v Praze. Soudy došly k závěru, že práce řidičů v různých regionech je v podstatě shodná a že za ni přísluší stejná mzda. Ve sporu nakonec rozhodoval Nejvyšší soud (sp. zn. 21 Cdo 3955/2018), který však již řešil pouze otázku, zda § 110 zákoníku práce dává při určení mzdy prostor pro zohlednění sociálněekono­mických podmínek konkrétního regionu. Dospěl k závěru, že nikoli. Členové platformy Rozumné právo nepovažují výklad soudu za překvapivý, domnívají se však, že příslušné pravidlo v zákoníku práce není rozumné a mělo by být změněno. Zákoník práce by do budoucna neměl bránit zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby při sjednávání odměny mohli zohlednit konkrétní podmínky regionálních trhů práce.

Spáchání majetkového trestného činu za nouzového stavu nemusí nutně znamenat vyšší trest

06. 08. 2020

V Praze 6. srpna 2020 – V médiích se opakovaně objevují případy, kdy je pachatel krádeže odsouzen za drobnou krádež v obchodě k citelnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. za krádež pěti housek v hodnotě 62,50 Kč na 1 a půl roku nebo za krádež salámu a krabicového vína na 2 roky a 2 měsíce). Členové platformy Rozumné právo mají za to, že vyhlášený nouzový stav, resp. událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, nemají automaticky znamenat aplikaci přísnějšího ustanovení.

Zákoník práce by měl obsahovat regulaci práce z domova

08. 07. 2020

V Praze 8. července 2020 – Již před pandemií nemoci Covid-19 byl výkon práce z domova (tzv. homeworking) stále častějším způsobem výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, v řadě případů i oblíbeným benefitem, na který zaměstnavatelé lákali nové zaměstnance. V mnoha případech bylo motivací zaměstnavatele umožnit výkon práce z domova za účelem úspory času zaměstnance dojížděním, zároveň však homeworking například umožnil výkon práce zaměstnancům, kteří by jinak museli čerpat rodičovskou dovolenou. Homeworking jim umožnil dřívější návrat do zaměstnání za přijatelných podmínek. Koronavirová krize následně z práce z domova vytvořila na téměř tři měsíce „pracovní standard“. Členové platformy Rozumné právo mají za to, že institut homeworkingu má v zákoníku práce sice oporu, ta však není zcela dostatečná. Zároveň, s ohledem na to, že hlavním účelem domova (na rozdíl od pracoviště) není výkon práce, nelze se nadále spoléhat pouze na existující úpravu, nýbrž pro práci z domova je třeba nastavit vhodná pravidla, která budou přijatelná jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Členové platformy Rozumné právo navrhují, aby pravidla byla z velké části dispozitivní a pouze nejdůležitější aspekty měly formu kogentní úpravy. Cílem je odstranění bariér pro efektivní homeworking tam, kde jej chtějí využívat zaměstnavatelé i zaměstnanci.

Potravinová soběstačnost může být relevantní hodnotou, nelze jí však dosahovat způsoby narušujícími principy evropské integrace a poškozující spotřebitele

25. 06. 2020

V Praze 25. června 2020 – Koronavirová krize a s ní spojená omezení přinesla nečekanou výzvu i pro volný pohyb zboží na vnitřním trhu Evropské unie (EU). V souvislosti s dočasným uzavřením vnitřních hranic se v mnoha státech otevřela nebo obnovila diskuse nad tzv. potravinovou soběstačností. V České republice se tyto debaty zintenzivnily v souvislosti s návrhem na úpravu zákona o potravinách, který by obchodníky ve svém důsledku mohl nutit nabízet určité vysoké procento potravin českého původu. Toto téma, často označované jako problematika „potravinové soběstačnosti“, je nastolováno opakovaně a zvláště v této době je aktuální. Podle přesvědčení členů názorové platformy Rozumné právo ovšem řešení postavená na podobných principech jako zmiňovaný návrh představují narušení jednoho ze základních principů EU, kterým je volný pohyb zboží na vnitřním trhu, vedou k omezení konkurence, zvýšení cen a snížení nabídky. „Potravinová soběstačnost“ (ve smyslu zahrnujícím i potravinovou bezpečnost) může být relevantní hodnotou, avšak je třeba hledat právní cesty, které nepovedou k porušení základních principů evropské integrace a k újmě spotřebitelů v podobě vyšších cen a menšího výběru.

Využívání videokonferenčních hovorů při soudních jednáních pomůže modernizaci a zefektivnění soudních řízení

15. 06. 2020

V Praze 15. června 2020 – V době epidemické krize jsme byli svědky ochromení soudních jednání. Garanci kontinuity soudních jednání v podobných mimořádných situacích, kdy fyzické jednání u soudu není možné, může poskytnout videokonferenční hovor. Ten obecně představuje prostředek, jehož intenzivnější využití výrazným způsobem napomůže k potřebné modernizaci soudních řízení ve formě jejich usnadnění, urychlení a zefektivnění. Podle názorové platformy Rozumné právo existuje v českém právním řádu značný potenciál pro významnější využití videokonferenčních hovorů, než je tomu dnes. To je vhodné změnit i s ohledem na skutečnost, že epidemické a podobné krize se mohou opakovat. Při intenzivnějším využití se lze inspirovat v řadě členských států Evropské unie.

Rekapitalizace podniků státem má být nástrojem poslední volby

08. 06. 2020

V Praze 8. června 2020 – I při řešení koronavirové krize je nezbytné ochraňovat svobodnou a férovou hospodářskou soutěž, a to i proto, že zdravé konkurenční prostředí přispívá k rychlému zotavení ekonomiky. Při hledání nástrojů řešení obtíží podnikatelů zasažených ekonomickou krizí je proto vhodné hledat a volit nástroje, které mají na konkurenci co nejmenší dopad. Z různých nástrojů státní pomoci má kapitálový vstup státu do obchodních korporací největší potenciál negativně soutěž ovlivnit. Proto by měl být tento druh intervence zvažován pouze v krajních případech, a to jen tehdy, kdy jiné nástroje nejsou k dispozici, a za podmínek, které zajistí soulad s unijními pravidly poskytování státní pomoci.

Je třeba zjednodušit elektronické právní jednání

01. 06. 2020

V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba, aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád. Platforma Rozumné právo navrhuje přistupovat k jednání učiněnému e-mailem či prostřednictvím komunikačních aplikací jako je WhatsApp nebo Facebook Messenger způsobem, který zachová jeho platnost i v případě, je-li vyžadována písemná forma. Cílem je postavit najisto, že smlouvy uzavřené prostřednictvím těchto moderních komunikačních kanálů budou považovány za platné a závazné. Zjednodušena by měla být i anachronická úprava elektronického doručování pracovněprávních dokumentů neodpovídající realitě 21. století.

U právních opatření proti epidemii je třeba trvat na ústavnosti a zákonnosti

25. 05. 2020

V Praze 25. května 2020 – Reakce na epidemii a její následky je závažný úkol státu, který vyžaduje i rychlé a účinné využití dostupných nástrojů právní regulace mimořádných situací. Podle názorové platformy Rozumné právo však praktické použití těchto nástrojů odhalilo řadu problémů z hlediska jejich ústavnosti a zákonnosti. „I v mimořádných situacích, jako jsou epidemie, je třeba trvat na důsledném dodržování Ústavy, Listiny, ústavních a jiných zákonů, principů parlamentní demokracie a demokratického právního státu,“ upozorňují členové platformy Rozumné právo.