Stanoviska

Na očkované není nutné aplikovat všechna protiepidemická omezení

10. 02. 2021

V Praze 10. února 2021 – Co nejširší dostupnost a co nejrychlejší očkování co největšího počtu obyvatel je prioritou boje s pandemií Covid-19. Spolu s rychlým očkováním je třeba usilovat o co nejrychlejší návrat k běžnému společenskému životu, otevření ekonomiky a obnovení živé kultury. K tomu lze přispět i tím, že se na očkované nebudou vztahovat protiepidemická omezení, že jim nebude bráněno ve vstupu alespoň do restaurací a kulturních zařízení, víkendovému ubytování či cestování. Členové platformy Rozumné právo v tomto stanovisku uvádějí, že takový krok je za níže stanovených podmínek v souladu s Ústavou, a to i v situaci, kdy očkování není dostupné všem. Zákaz rozlišování by vedl k prohloubení ekonomických problémů a rovnosti „v bídě“ a sám o sobě by mohl být pravděpodobně neústavním.

Návrh zákona směřujícího k povinnému předávání lokalizačních dat mobilními operátory Státní hygienické službě je protiústavní a věcně i technicky nesprávný

18. 01. 2021

V Praze 18. ledna 2021 – Platforma Rozumné právo je toho názoru, že předkládaný změnový návrh zákona o elektronických komunikacích, kterým by mělo být operátorům uloženo poskytovat údaje o lokalizaci mobilních stanic osob, které onemocní infekčním onemocněním, je nejen protiústavní, ale i věcně, právně a technicky nesprávný. Stát by měl hledat jiná, ústavně konformní a technicky správná řešení zvládání pandemie.

Mimořádné pravomoci exekutivy ke zvládání epidemie musí být doprovozeny důslednou parlamentní a soudní kontrolou

08. 12. 2020

V Praze 8. prosince 2020 – Platforma Rozumné právo je toho názoru, že boj s epidemií není válka či obdobný stav, a proto primární využívání nouzového stavu není vhodné. Stát musí hledat jiné formy pružného přijímání opatření pro boj s nemocí. Navrhovaná právní regulace protiepidemických opatření, podle níž by hlavní hygienik měl mít široké pravomoci a velkou míru volného uvážení při omezování základních lidských práv a svobod, je však neakceptovatelná, pokud omezování základních práv a svobod, byť krátkodobá, nebudou podrobena důsledné parlamentní kontrole. Tuto formu kontroly je třeba doplnit, přičemž vzorem může být existující německá nebo rakouská právní úprava.

Legislativní nouze se nesmí stát "novým normálem" – v insolvenčním právu ani jinde

09. 11. 2020

V Praze 9. listopadu 2020 – Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat. Jak se bohužel ukazuje, vláda i Parlament pokračují v praxi, při níž jsou návrhy zákonů předkládány a projednávány ve stavu legislativní nouze i tam, kde k jejich přípravě měla veřejná moc k dispozici nejméně půl roku. Před takovým postupem je třeba co nejrozhodněji varovat.

Digitální komunikace s úřady se musí stát standardem

27. 10. 2020

V Praze 27. října 2020 – Koronavirová krize a s ní spojená opatření odhalila bezpočet praktických problémů, s nimiž se potýká digitalizace služeb státu. Je potřeba urychlit další kroky tak, aby se komunikace s úřady prostřednictvím dálkového přístupu stala pro občany standardní a nekomplikovanou možností, a dále aby orgány veřejné moci co nejdříve a efektivně zavedly přístup k digitální službě tak, jak to ukládá zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby („ZPDS“).

Daně v Česku jsou nepřehledné a podnikatelé jsou nepřiměřeně trestáni za chyby

01. 10. 2020

V Praze 1. října 2020 – Český daňový systém je nepřehledný. Nedává podnikateli možnost se od státu dozvědět, jak má v konkrétní věci správně postupovat. I přesto ale stát nechává veškerou odpovědnost za řádně uvedenou daň na podnikateli. Navíc, pokud finanční úřad podnikateli doměří daň na základě daňové kontroly, vzniká rovněž povinnost uhradit vysoké sankce. Kromě úroku z prodlení (aktuálně cca. 15 % ročně) je to rovněž penále ve výši 20 % z doměřené částky. Podle členů platformy Rozumné právo je tento stav do budoucna neudržitelný.

Zákoník práce by neměl bránit v zohlednění podmínek na regionálních trzích při odměňování

27. 08. 2020

V Praze 27. srpna 2020 – Silnou mediální odezvu v minulých dnech vzbudil soudní spor řidiče, jemuž stejný zaměstnavatel platil v Olomouci o 3.000 Kč nižší mzdu než řidičům v Praze. Soudy došly k závěru, že práce řidičů v různých regionech je v podstatě shodná a že za ni přísluší stejná mzda. Ve sporu nakonec rozhodoval Nejvyšší soud (sp. zn. 21 Cdo 3955/2018), který však již řešil pouze otázku, zda § 110 zákoníku práce dává při určení mzdy prostor pro zohlednění sociálněekono­mických podmínek konkrétního regionu. Dospěl k závěru, že nikoli. Členové platformy Rozumné právo nepovažují výklad soudu za překvapivý, domnívají se však, že příslušné pravidlo v zákoníku práce není rozumné a mělo by být změněno. Zákoník práce by do budoucna neměl bránit zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby při sjednávání odměny mohli zohlednit konkrétní podmínky regionálních trhů práce.

Spáchání majetkového trestného činu za nouzového stavu nemusí nutně znamenat vyšší trest

06. 08. 2020

V Praze 6. srpna 2020 – V médiích se opakovaně objevují případy, kdy je pachatel krádeže odsouzen za drobnou krádež v obchodě k citelnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. za krádež pěti housek v hodnotě 62,50 Kč na 1 a půl roku nebo za krádež salámu a krabicového vína na 2 roky a 2 měsíce). Členové platformy Rozumné právo mají za to, že vyhlášený nouzový stav, resp. událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, nemají automaticky znamenat aplikaci přísnějšího ustanovení.

Zákoník práce by měl obsahovat regulaci práce z domova

08. 07. 2020

V Praze 8. července 2020 – Již před pandemií nemoci Covid-19 byl výkon práce z domova (tzv. homeworking) stále častějším způsobem výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, v řadě případů i oblíbeným benefitem, na který zaměstnavatelé lákali nové zaměstnance. V mnoha případech bylo motivací zaměstnavatele umožnit výkon práce z domova za účelem úspory času zaměstnance dojížděním, zároveň však homeworking například umožnil výkon práce zaměstnancům, kteří by jinak museli čerpat rodičovskou dovolenou. Homeworking jim umožnil dřívější návrat do zaměstnání za přijatelných podmínek. Koronavirová krize následně z práce z domova vytvořila na téměř tři měsíce „pracovní standard“. Členové platformy Rozumné právo mají za to, že institut homeworkingu má v zákoníku práce sice oporu, ta však není zcela dostatečná. Zároveň, s ohledem na to, že hlavním účelem domova (na rozdíl od pracoviště) není výkon práce, nelze se nadále spoléhat pouze na existující úpravu, nýbrž pro práci z domova je třeba nastavit vhodná pravidla, která budou přijatelná jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Členové platformy Rozumné právo navrhují, aby pravidla byla z velké části dispozitivní a pouze nejdůležitější aspekty měly formu kogentní úpravy. Cílem je odstranění bariér pro efektivní homeworking tam, kde jej chtějí využívat zaměstnavatelé i zaměstnanci.

Potravinová soběstačnost může být relevantní hodnotou, nelze jí však dosahovat způsoby narušujícími principy evropské integrace a poškozující spotřebitele

25. 06. 2020

V Praze 25. června 2020 – Koronavirová krize a s ní spojená omezení přinesla nečekanou výzvu i pro volný pohyb zboží na vnitřním trhu Evropské unie (EU). V souvislosti s dočasným uzavřením vnitřních hranic se v mnoha státech otevřela nebo obnovila diskuse nad tzv. potravinovou soběstačností. V České republice se tyto debaty zintenzivnily v souvislosti s návrhem na úpravu zákona o potravinách, který by obchodníky ve svém důsledku mohl nutit nabízet určité vysoké procento potravin českého původu. Toto téma, často označované jako problematika „potravinové soběstačnosti“, je nastolováno opakovaně a zvláště v této době je aktuální. Podle přesvědčení členů názorové platformy Rozumné právo ovšem řešení postavená na podobných principech jako zmiňovaný návrh představují narušení jednoho ze základních principů EU, kterým je volný pohyb zboží na vnitřním trhu, vedou k omezení konkurence, zvýšení cen a snížení nabídky. „Potravinová soběstačnost“ (ve smyslu zahrnujícím i potravinovou bezpečnost) může být relevantní hodnotou, avšak je třeba hledat právní cesty, které nepovedou k porušení základních principů evropské integrace a k újmě spotřebitelů v podobě vyšších cen a menšího výběru.

Využívání videokonferenčních hovorů při soudních jednáních pomůže modernizaci a zefektivnění soudních řízení

15. 06. 2020

V Praze 15. června 2020 – V době epidemické krize jsme byli svědky ochromení soudních jednání. Garanci kontinuity soudních jednání v podobných mimořádných situacích, kdy fyzické jednání u soudu není možné, může poskytnout videokonferenční hovor. Ten obecně představuje prostředek, jehož intenzivnější využití výrazným způsobem napomůže k potřebné modernizaci soudních řízení ve formě jejich usnadnění, urychlení a zefektivnění. Podle názorové platformy Rozumné právo existuje v českém právním řádu značný potenciál pro významnější využití videokonferenčních hovorů, než je tomu dnes. To je vhodné změnit i s ohledem na skutečnost, že epidemické a podobné krize se mohou opakovat. Při intenzivnějším využití se lze inspirovat v řadě členských států Evropské unie.

Rekapitalizace podniků státem má být nástrojem poslední volby

08. 06. 2020

V Praze 8. června 2020 – I při řešení koronavirové krize je nezbytné ochraňovat svobodnou a férovou hospodářskou soutěž, a to i proto, že zdravé konkurenční prostředí přispívá k rychlému zotavení ekonomiky. Při hledání nástrojů řešení obtíží podnikatelů zasažených ekonomickou krizí je proto vhodné hledat a volit nástroje, které mají na konkurenci co nejmenší dopad. Z různých nástrojů státní pomoci má kapitálový vstup státu do obchodních korporací největší potenciál negativně soutěž ovlivnit. Proto by měl být tento druh intervence zvažován pouze v krajních případech, a to jen tehdy, kdy jiné nástroje nejsou k dispozici, a za podmínek, které zajistí soulad s unijními pravidly poskytování státní pomoci.

Je třeba zjednodušit elektronické právní jednání

01. 06. 2020

V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba, aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád. Platforma Rozumné právo navrhuje přistupovat k jednání učiněnému e-mailem či prostřednictvím komunikačních aplikací jako je WhatsApp nebo Facebook Messenger způsobem, který zachová jeho platnost i v případě, je-li vyžadována písemná forma. Cílem je postavit najisto, že smlouvy uzavřené prostřednictvím těchto moderních komunikačních kanálů budou považovány za platné a závazné. Zjednodušena by měla být i anachronická úprava elektronického doručování pracovněprávních dokumentů neodpovídající realitě 21. století.

U právních opatření proti epidemii je třeba trvat na ústavnosti a zákonnosti

25. 05. 2020

V Praze 25. května 2020 – Reakce na epidemii a její následky je závažný úkol státu, který vyžaduje i rychlé a účinné využití dostupných nástrojů právní regulace mimořádných situací. Podle názorové platformy Rozumné právo však praktické použití těchto nástrojů odhalilo řadu problémů z hlediska jejich ústavnosti a zákonnosti. „I v mimořádných situacích, jako jsou epidemie, je třeba trvat na důsledném dodržování Ústavy, Listiny, ústavních a jiných zákonů, principů parlamentní demokracie a demokratického právního státu,“ upozorňují členové platformy Rozumné právo.