25. 05. 2021
V Praze 25. května 2021 – Od vyhlášení nouzového stavu bylo
v České republice odsouzeno zřejmě až 1 500 osob za spáchání
majetkového trestného činu během nouzového stavu k vyššímu trestu
odnětí svobody nepodmíněně. V březnu tohoto roku vydal Nejvyšší soud
rozsudek, který tuto praxi zpochybnil – k vyššímu trestu lze odsoudit
pachatele pouze tehdy, pokud existuje věcná souvislost mezi pandemií a
trestným činem. Ve věznicích je v tuto chvíli nejméně několik stovek
osob odsouzených na základě právního názoru, který Nejvyšší soud
prohlásil za nezákonný. Odsouzené osoby však nemají k dispozici žádný
opravný prostředek. Tato situace je v dané chvíli i systematicky
nepřijatelná a členové platformy Rozumné právo apelují na co
nejrychlejší nápravu.
04. 05. 2021
V Praze 4. května 2021 – Souběh funkce člena statutárního orgánu
obchodní společnosti a výkonu pracovního poměru právo nezakazuje. Zákaz
takového souběhu však dovodila judikatura Nejvyššího soudu. Názor
Nejvyššího soudu měnící se v čase, spolu se zrušením výslovné
právní úpravy souběhu v důsledku rekodifikace soukromého práva,
způsobuje nejistotu všech, kterých se to týká. Soudní dvůr EU aktuálně
řeší předběžnou otázku položenou Nejvyšším správním soudem, zda
člen statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem, může být za
zaměstnance považován také pro uspokojení mzdových nároků při platební
neschopnosti zaměstnavatele. Je zřejmé, že ve věci souběhu stále není
zcela jasno.
13. 04. 2021
V Praze 13. dubna 2021 – Rodná čísla se používají jako jeden
z běžných způsobů identifikace fyzických osob, například při
uzavírání smluv anebo při ověřování bezdlužnosti. Opakované odklady
konce zápisu rodných čísel do občanských průkazů proto vyvolávají
nejistotu. Stát by měl přechod k novému způsobu jednoznačné identifikace
fyzických osob naplánovat tak, aby se na něj mohli dostatečně připravit
všichni, kteří ověření identity jiné osoby potřebují pro svou činnost.
Zvolené řešení by mělo minimalizovat náklady na jeho zavedení ve státní
správě i soukromém sektoru a upřednostnit jednoduchost a srozumitelnost pro
běžného uživatele.
01. 03. 2021
V Praze 1. března 2021 – Česká republika za poslední rok přijala
neobvykle velké množství právních norem a mimořádných opatření. Dělo
se tak zejména v souvislosti se zvládáním pandemické situace. Občané
i firmy si zvykli čerpat informace o aktuálně platných pravidlech zejména
z tiskových a mediálních zpráv, které se však dosti často lišily
o publikovaných pravidel. Česká republika se s nepřehledností platného
práva potýká dlouhodobě. Norem je velké množství a jsou měněny
příliš často. Orientovat se v tom, co platí, je obtížné i pro
profesionály. Základním předpokladem možnosti obyvatel řídit se právem
je přitom jeho univerzální dostupnost, tedy možnost snadno zjistit, jaká
pravidla právě platí. V tomto ohledu České republika dlouhodobě
selhává, když pouze informuje o nově přijatých normách a o změnách
dříve přijatých norem, avšak svým občanům zdarma nenabízí jednoduchý,
všeobecně dostupný, a přitom státem garantovaný nástroj k zjištění
jejich platného stavu. Tuto roli stát přenechal soukromým společnostem,
které právo zpřístupňují sice efektivně, avšak za úplatu. Bez
přístupu k placeným službám je právo z pohledu občana v současnosti
nepřehledné, nesrozumitelné a tedy nepředvídatelné. Zásada, že neznalost
zákona neomlouvá, se v takových podmínkách stává neudržitelnou fikcí.
Je proto potřeba co nejdříve zajistit, aby veřejnost měla k dispozici
zdarma závazná a státem garantovaná znění právních předpisů a
přístup k co nejširší řadě přidružených funkcionalit, jako jsou
různá časová znění právních předpisů, související právní předpisy
nebo přidružené dokumenty.
10. 02. 2021
V Praze 10. února 2021 – Co nejširší dostupnost a co nejrychlejší
očkování co největšího počtu obyvatel je prioritou boje s pandemií
Covid-19. Spolu s rychlým očkováním je třeba usilovat o co
nejrychlejší návrat k běžnému společenskému životu, otevření
ekonomiky a obnovení živé kultury. K tomu lze přispět i tím, že se na
očkované nebudou vztahovat protiepidemická omezení, že jim nebude bráněno
ve vstupu alespoň do restaurací a kulturních zařízení, víkendovému
ubytování či cestování. Členové platformy Rozumné právo v tomto
stanovisku uvádějí, že takový krok je za níže stanovených podmínek
v souladu s Ústavou, a to i v situaci, kdy očkování není dostupné
všem. Zákaz rozlišování by vedl k prohloubení ekonomických problémů a
rovnosti „v bídě“ a sám o sobě by mohl být pravděpodobně
neústavním.
18. 01. 2021
V Praze 18. ledna 2021 – Platforma Rozumné právo je toho názoru, že
předkládaný změnový návrh zákona o elektronických komunikacích,
kterým by mělo být operátorům uloženo poskytovat údaje o lokalizaci
mobilních stanic osob, které onemocní infekčním onemocněním, je nejen
protiústavní, ale i věcně, právně a technicky nesprávný. Stát by měl
hledat jiná, ústavně konformní a technicky správná řešení zvládání
pandemie.
08. 12. 2020
V Praze 8. prosince 2020 – Platforma Rozumné právo je toho názoru,
že boj s epidemií není válka či obdobný stav, a proto primární
využívání nouzového stavu není vhodné. Stát musí hledat jiné formy
pružného přijímání opatření pro boj s nemocí. Navrhovaná právní
regulace protiepidemických opatření, podle níž by hlavní hygienik měl
mít široké pravomoci a velkou míru volného uvážení při omezování
základních lidských práv a svobod, je však neakceptovatelná, pokud
omezování základních práv a svobod, byť krátkodobá, nebudou podrobena
důsledné parlamentní kontrole. Tuto formu kontroly je třeba doplnit,
přičemž vzorem může být existující německá nebo rakouská právní
úprava.
09. 11. 2020
V Praze 9. listopadu 2020 – Společenská situace vzniklá v důsledku
epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce
veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již
tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu
legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli
na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu,
aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim
případně kvalifikovaně oponovat. Jak se bohužel ukazuje, vláda
i Parlament pokračují v praxi, při níž jsou návrhy zákonů
předkládány a projednávány ve stavu legislativní nouze i tam, kde
k jejich přípravě měla veřejná moc k dispozici nejméně půl roku.
Před takovým postupem je třeba co nejrozhodněji varovat.
27. 10. 2020
V Praze 27. října 2020 – Koronavirová krize a s ní spojená
opatření odhalila bezpočet praktických problémů, s nimiž se potýká
digitalizace služeb státu. Je potřeba urychlit další kroky tak, aby se
komunikace s úřady prostřednictvím dálkového přístupu stala pro občany
standardní a nekomplikovanou možností, a dále aby orgány veřejné moci co
nejdříve a efektivně zavedly přístup k digitální službě tak, jak to
ukládá zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby
(„ZPDS“).
01. 10. 2020
V Praze 1. října 2020 – Český daňový systém je nepřehledný.
Nedává podnikateli možnost se od státu dozvědět, jak má v konkrétní
věci správně postupovat. I přesto ale stát nechává veškerou
odpovědnost za řádně uvedenou daň na podnikateli. Navíc, pokud finanční
úřad podnikateli doměří daň na základě daňové kontroly, vzniká
rovněž povinnost uhradit vysoké sankce. Kromě úroku z prodlení
(aktuálně cca. 15 % ročně) je to rovněž penále ve výši 20 %
z doměřené částky. Podle členů platformy Rozumné právo je tento stav
do budoucna neudržitelný.
27. 08. 2020
V Praze 27. srpna 2020 – Silnou mediální odezvu v minulých dnech
vzbudil soudní spor řidiče, jemuž stejný zaměstnavatel platil v Olomouci
o 3.000 Kč nižší mzdu než řidičům v Praze. Soudy došly k závěru,
že práce řidičů v různých regionech je v podstatě shodná a že za ni
přísluší stejná mzda. Ve sporu nakonec rozhodoval Nejvyšší soud (sp. zn.
21 Cdo 3955/2018), který však již řešil pouze otázku, zda §
110 zákoníku práce dává při určení mzdy prostor pro zohlednění
sociálněekonomických podmínek konkrétního regionu. Dospěl k závěru,
že nikoli. Členové platformy Rozumné právo nepovažují výklad soudu za
překvapivý, domnívají se však, že příslušné pravidlo v zákoníku
práce není rozumné a mělo by být změněno. Zákoník práce by do budoucna
neměl bránit zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby při sjednávání
odměny mohli zohlednit konkrétní podmínky regionálních trhů práce.
06. 08. 2020
V Praze 6. srpna 2020 – V médiích se opakovaně objevují případy,
kdy je pachatel krádeže odsouzen za drobnou krádež v obchodě k citelnému
nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. za krádež pěti housek
v hodnotě 62,50 Kč na 1 a půl roku nebo za krádež salámu a krabicového
vína na 2 roky a 2 měsíce). Členové platformy Rozumné právo mají za
to, že vyhlášený nouzový stav, resp. událost vážně ohrožující život
nebo zdraví lidí, nemají automaticky znamenat aplikaci přísnějšího
ustanovení.
08. 07. 2020
V Praze 8. července 2020 – Již před pandemií nemoci Covid-19 byl
výkon práce z domova (tzv. homeworking) stále častějším způsobem
výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, v řadě případů
i oblíbeným benefitem, na který zaměstnavatelé lákali nové zaměstnance.
V mnoha případech bylo motivací zaměstnavatele umožnit výkon práce
z domova za účelem úspory času zaměstnance dojížděním, zároveň však
homeworking například umožnil výkon práce zaměstnancům, kteří by jinak
museli čerpat rodičovskou dovolenou. Homeworking jim umožnil dřívější
návrat do zaměstnání za přijatelných podmínek. Koronavirová krize
následně z práce z domova vytvořila na téměř tři měsíce „pracovní
standard“. Členové platformy Rozumné právo mají za to, že institut
homeworkingu má v zákoníku práce sice oporu, ta však není zcela
dostatečná. Zároveň, s ohledem na to, že hlavním účelem domova (na
rozdíl od pracoviště) není výkon práce, nelze se nadále spoléhat pouze
na existující úpravu, nýbrž pro práci z domova je třeba nastavit vhodná
pravidla, která budou přijatelná jak pro zaměstnavatele, tak pro
zaměstnance. Členové platformy Rozumné právo navrhují, aby pravidla byla
z velké části dispozitivní a pouze nejdůležitější aspekty měly formu
kogentní úpravy. Cílem je odstranění bariér pro efektivní homeworking
tam, kde jej chtějí využívat zaměstnavatelé i zaměstnanci.
25. 06. 2020
V Praze 25. června 2020 – Koronavirová krize a s ní spojená
omezení přinesla nečekanou výzvu i pro volný pohyb zboží na vnitřním
trhu Evropské unie (EU). V souvislosti s dočasným uzavřením vnitřních
hranic se v mnoha státech otevřela nebo obnovila diskuse nad tzv.
potravinovou soběstačností. V České republice se tyto debaty zintenzivnily
v souvislosti s návrhem na úpravu zákona o potravinách, který by
obchodníky ve svém důsledku mohl nutit nabízet určité vysoké procento
potravin českého původu. Toto téma, často označované jako problematika
„potravinové soběstačnosti“, je nastolováno opakovaně a zvláště
v této době je aktuální. Podle přesvědčení členů názorové platformy
Rozumné právo ovšem řešení postavená na podobných principech jako
zmiňovaný návrh představují narušení jednoho ze základních principů
EU, kterým je volný pohyb zboží na vnitřním trhu, vedou k omezení
konkurence, zvýšení cen a snížení nabídky. „Potravinová
soběstačnost“ (ve smyslu zahrnujícím i potravinovou bezpečnost) může
být relevantní hodnotou, avšak je třeba hledat právní cesty, které
nepovedou k porušení základních principů evropské integrace a k újmě
spotřebitelů v podobě vyšších cen a menšího výběru.
15. 06. 2020
V Praze 15. června 2020 – V době epidemické krize jsme byli svědky
ochromení soudních jednání. Garanci kontinuity soudních jednání
v podobných mimořádných situacích, kdy fyzické jednání u soudu není
možné, může poskytnout videokonferenční hovor. Ten obecně představuje
prostředek, jehož intenzivnější využití výrazným způsobem napomůže
k potřebné modernizaci soudních řízení ve formě jejich usnadnění,
urychlení a zefektivnění. Podle názorové platformy Rozumné právo existuje
v českém právním řádu značný potenciál pro významnější využití
videokonferenčních hovorů, než je tomu dnes. To je vhodné změnit
i s ohledem na skutečnost, že epidemické a podobné krize se mohou
opakovat. Při intenzivnějším využití se lze inspirovat v řadě
členských států Evropské unie.
08. 06. 2020
V Praze 8. června 2020 – I při řešení koronavirové krize je
nezbytné ochraňovat svobodnou a férovou hospodářskou soutěž, a to
i proto, že zdravé konkurenční prostředí přispívá k rychlému
zotavení ekonomiky. Při hledání nástrojů řešení obtíží podnikatelů
zasažených ekonomickou krizí je proto vhodné hledat a volit nástroje,
které mají na konkurenci co nejmenší dopad. Z různých nástrojů státní
pomoci má kapitálový vstup státu do obchodních korporací největší
potenciál negativně soutěž ovlivnit. Proto by měl být tento druh
intervence zvažován pouze v krajních případech, a to jen tehdy, kdy jiné
nástroje nejsou k dispozici, a za podmínek, které zajistí soulad
s unijními pravidly poskytování státní pomoci.
01. 06. 2020
V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo
jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění
zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a
komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala
důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba,
aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád. Platforma
Rozumné právo navrhuje přistupovat k jednání učiněnému e-mailem či
prostřednictvím komunikačních aplikací jako je WhatsApp nebo Facebook
Messenger způsobem, který zachová jeho platnost i v případě, je-li
vyžadována písemná forma. Cílem je postavit najisto, že smlouvy uzavřené
prostřednictvím těchto moderních komunikačních kanálů budou považovány
za platné a závazné. Zjednodušena by měla být i anachronická úprava
elektronického doručování pracovněprávních dokumentů neodpovídající
realitě 21. století.
25. 05. 2020
V Praze 25. května 2020 – Reakce na epidemii a její následky je
závažný úkol státu, který vyžaduje i rychlé a účinné využití
dostupných nástrojů právní regulace mimořádných situací. Podle
názorové platformy Rozumné právo však praktické použití těchto
nástrojů odhalilo řadu problémů z hlediska jejich ústavnosti a
zákonnosti. „I v mimořádných situacích, jako jsou epidemie, je třeba
trvat na důsledném dodržování Ústavy, Listiny, ústavních a jiných
zákonů, principů parlamentní demokracie a demokratického právního
státu,“ upozorňují členové platformy Rozumné právo.
Rozumné právo