Rozumné právo

Názorová platforma Rozumné právo je nezávislá expertní skupina právníků působících v nejrůznějších oborech práva v praxi i v akademii. Jejím cílem je poskytnout vládě, parlamentu a dalším veřejným institucím odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření a zároveň sloužit jako rezervoár podnětů pro jejich racionální implementaci v tuzemských podmínkách.

Platforma Rozumné právo není spojena s žádnou politickou stranou nebo hnutím, obchodní společností nebo jinou institucí a všichni její členové vykonávají svou činnost bez nároku na honorář nebo jinou odměnu. Stanoviska publikovaná na platformě Rozumné právo nejsou stanovisky organizací, v nichž členové názorové platformy působí.

Více o naší misi

Rozumné právo

Stanoviska

On-line soudní jednání jsou přínosná i po skončení pandemie

30. 09. 2021

V Praze 30. září 2021 – Pandemie COVID-19 zasáhla také do běžného chodu soudů. Omezení způsobená pandemií však mohou přispět k urychlení elektronizace justice a soudních jednání. Užití on-line formy soudních jednání je přitom přínosné nejen za nouzového stavu nebo v době pandemické pohotovosti, ale i po skončení omezení. Členové platformy Rozumné právo proto obecně podporují rozšíření varianty soudních jednání on-line, zejména pak v oblasti občanského soudního řízení a správního soudnictví.

Velký počet odsouzených je ve vězení v důsledku nesprávného právního názoru. To je nepřijatelné

25. 05. 2021

V Praze 25. května 2021 – Od vyhlášení nouzového stavu bylo v České republice odsouzeno zřejmě až 1 500 osob za spáchání majetkového trestného činu během nouzového stavu k vyššímu trestu odnětí svobody nepodmíněně. V březnu tohoto roku vydal Nejvyšší soud rozsudek, který tuto praxi zpochybnil – k vyššímu trestu lze odsoudit pachatele pouze tehdy, pokud existuje věcná souvislost mezi pandemií a trestným činem. Ve věznicích je v tuto chvíli nejméně několik stovek osob odsouzených na základě právního názoru, který Nejvyšší soud prohlásil za nezákonný. Odsouzené osoby však nemají k dispozici žádný opravný prostředek. Tato situace je v dané chvíli i systematicky nepřijatelná a členové platformy Rozumné právo apelují na co nejrychlejší nápravu.

Souběh funkce člena statutárního orgánu a výkonu pracovního poměru potřebuje právní úpravu. Vývoj judikatury přinesl nové nejasnosti

04. 05. 2021

V Praze 4. května 2021 – Souběh funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a výkonu pracovního poměru právo nezakazuje. Zákaz takového souběhu však dovodila judikatura Nejvyššího soudu. Názor Nejvyššího soudu měnící se v čase, spolu se zrušením výslovné právní úpravy souběhu v důsledku rekodifikace soukromého práva, způsobuje nejistotu všech, kterých se to týká. Soudní dvůr EU aktuálně řeší předběžnou otázku položenou Nejvyšším správním soudem, zda člen statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem, může být za zaměstnance považován také pro uspokojení mzdových nároků při platební neschopnosti zaměstnavatele. Je zřejmé, že ve věci souběhu stále není zcela jasno.

Konec rodných čísel v občanských průkazech: náhrada musí být jednoduchá, levná a přijít co nejdříve

13. 04. 2021

V Praze 13. dubna 2021 – Rodná čísla se používají jako jeden z běžných způsobů identifikace fyzických osob, například při uzavírání smluv anebo při ověřování bezdlužnosti. Opakované odklady konce zápisu rodných čísel do občanských průkazů proto vyvolávají nejistotu. Stát by měl přechod k novému způsobu jednoznačné identifikace fyzických osob naplánovat tak, aby se na něj mohli dostatečně připravit všichni, kteří ověření identity jiné osoby potřebují pro svou činnost. Zvolené řešení by mělo minimalizovat náklady na jeho zavedení ve státní správě i soukromém sektoru a upřednostnit jednoduchost a srozumitelnost pro běžného uživatele.