16. 11. 2021
V Praze 16. 11. 2021 – V poslední době jsou stále více
diskutovány závazky a výzvy vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu ,
základní rozvojové unijní strategie, pro členské státy Evropské unie.
Dlouhodobý rozpočet EU a Plán EU na podporu oživení ekonomiky počítá
s tím, že investice do evropské ekonomiky, zasažené v posledním období
pandemií, budou směřovány z podstatné části právě do opatření na
podporu environmentální udržitelnosti, zejména na snižování emisí
pomocí nástrojů Zelené dohody, a do rozvoje digitálního věku. Platforma
Rozumné právo si je vědoma komplexity tématu Zelené dohody i svých
omezených možností jej přesně právně pojmout, zejména s ohledem na jeho
věcnou složitost, rozsah dotčených oblastí a citlivost. Nepřísluší jí
komentovat politickou či environmentální potřebnost Green Dealu, ale bere
jej jako skutečnost, z níž plynou právní výzvy, které je třeba vzít na
vědomí a zohlednit v právním řádu ČR. Dle jejího názoru je
každopádně třeba v České republice zintenzivnit právní podporu pro
přípravu ekonomiky na změny, které budou s implementací Zelené dohody
nutně spojeny ve středně- a dlouhodobém hledisku s ohledem na rozvojové
výzvy Evropské unie směřující k tzv. udržitelnosti (enviromentální,
sociální a hospodářské). Je nutné vytvořit vhodné podmínky pro české
podnikatele, pokud chtějí uspět na vnitřním trhu, a zároveň změny
vyvážit účinnými sociálními opatřeními (spravedlivý přechod).
30. 09. 2021
V Praze 30. září 2021 – Pandemie COVID-19 zasáhla také do
běžného chodu soudů. Omezení způsobená pandemií však mohou přispět
k urychlení elektronizace justice a soudních jednání. Užití on-line formy
soudních jednání je přitom přínosné nejen za nouzového stavu nebo
v době pandemické pohotovosti, ale i po skončení omezení. Členové
platformy Rozumné právo proto obecně podporují rozšíření varianty
soudních jednání on-line, zejména pak v oblasti občanského soudního
řízení a správního soudnictví.
25. 05. 2021
V Praze 25. května 2021 – Od vyhlášení nouzového stavu bylo
v České republice odsouzeno zřejmě až 1 500 osob za spáchání
majetkového trestného činu během nouzového stavu k vyššímu trestu
odnětí svobody nepodmíněně. V březnu tohoto roku vydal Nejvyšší soud
rozsudek, který tuto praxi zpochybnil – k vyššímu trestu lze odsoudit
pachatele pouze tehdy, pokud existuje věcná souvislost mezi pandemií a
trestným činem. Ve věznicích je v tuto chvíli nejméně několik stovek
osob odsouzených na základě právního názoru, který Nejvyšší soud
prohlásil za nezákonný. Odsouzené osoby však nemají k dispozici žádný
opravný prostředek. Tato situace je v dané chvíli i systematicky
nepřijatelná a členové platformy Rozumné právo apelují na co
nejrychlejší nápravu.
04. 05. 2021
V Praze 4. května 2021 – Souběh funkce člena statutárního orgánu
obchodní společnosti a výkonu pracovního poměru právo nezakazuje. Zákaz
takového souběhu však dovodila judikatura Nejvyššího soudu. Názor
Nejvyššího soudu měnící se v čase, spolu se zrušením výslovné
právní úpravy souběhu v důsledku rekodifikace soukromého práva,
způsobuje nejistotu všech, kterých se to týká. Soudní dvůr EU aktuálně
řeší předběžnou otázku položenou Nejvyšším správním soudem, zda
člen statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem, může být za
zaměstnance považován také pro uspokojení mzdových nároků při platební
neschopnosti zaměstnavatele. Je zřejmé, že ve věci souběhu stále není
zcela jasno.
Rozumné právo