Rozumné právo

Názorová platforma Rozumné právo je nezávislá expertní skupina právníků působících v nejrůznějších oborech práva v praxi i v akademii. Jejím cílem je poskytnout vládě, parlamentu a dalším veřejným institucím odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření a zároveň sloužit jako rezervoár podnětů pro jejich racionální implementaci v tuzemských podmínkách.

Platforma Rozumné právo není spojena s žádnou politickou stranou nebo hnutím, obchodní společností nebo jinou institucí a všichni její členové vykonávají svou činnost bez nároku na honorář nebo jinou odměnu. Stanoviska publikovaná na platformě Rozumné právo nejsou stanovisky organizací, v nichž členové názorové platformy působí.

Více o naší misi

Rozumné právo

Stanoviska

Česko musí zintenzivnit přípravu na změny a zohlednit závazky vyplývající ze Zelené dohody (tzv. Green Deal) i v právní oblasti

16. 11. 2021

V Praze 16. 11. 2021 – V poslední době jsou stále více diskutovány závazky a výzvy vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu , základní rozvojové unijní strategie, pro členské státy Evropské unie. Dlouhodobý rozpočet EU a Plán EU na podporu oživení ekonomiky počítá s tím, že investice do evropské ekonomiky, zasažené v posledním období pandemií, budou směřovány z podstatné části právě do opatření na podporu environmentální udržitelnosti, zejména na snižování emisí pomocí nástrojů Zelené dohody, a do rozvoje digitálního věku. Platforma Rozumné právo si je vědoma komplexity tématu Zelené dohody i svých omezených možností jej přesně právně pojmout, zejména s ohledem na jeho věcnou složitost, rozsah dotčených oblastí a citlivost. Nepřísluší jí komentovat politickou či environmentální potřebnost Green Dealu, ale bere jej jako skutečnost, z níž plynou právní výzvy, které je třeba vzít na vědomí a zohlednit v právním řádu ČR. Dle jejího názoru je každopádně třeba v České republice zintenzivnit právní podporu pro přípravu ekonomiky na změny, které budou s implementací Zelené dohody nutně spojeny ve středně- a dlouhodobém hledisku s ohledem na rozvojové výzvy Evropské unie směřující k tzv. udržitelnosti (enviromentální, sociální a hospodářské). Je nutné vytvořit vhodné podmínky pro české podnikatele, pokud chtějí uspět na vnitřním trhu, a zároveň změny vyvážit účinnými sociálními opatřeními (spravedlivý přechod).

On-line soudní jednání jsou přínosná i po skončení pandemie

30. 09. 2021

V Praze 30. září 2021 – Pandemie COVID-19 zasáhla také do běžného chodu soudů. Omezení způsobená pandemií však mohou přispět k urychlení elektronizace justice a soudních jednání. Užití on-line formy soudních jednání je přitom přínosné nejen za nouzového stavu nebo v době pandemické pohotovosti, ale i po skončení omezení. Členové platformy Rozumné právo proto obecně podporují rozšíření varianty soudních jednání on-line, zejména pak v oblasti občanského soudního řízení a správního soudnictví.

Velký počet odsouzených je ve vězení v důsledku nesprávného právního názoru. To je nepřijatelné

25. 05. 2021

V Praze 25. května 2021 – Od vyhlášení nouzového stavu bylo v České republice odsouzeno zřejmě až 1 500 osob za spáchání majetkového trestného činu během nouzového stavu k vyššímu trestu odnětí svobody nepodmíněně. V březnu tohoto roku vydal Nejvyšší soud rozsudek, který tuto praxi zpochybnil – k vyššímu trestu lze odsoudit pachatele pouze tehdy, pokud existuje věcná souvislost mezi pandemií a trestným činem. Ve věznicích je v tuto chvíli nejméně několik stovek osob odsouzených na základě právního názoru, který Nejvyšší soud prohlásil za nezákonný. Odsouzené osoby však nemají k dispozici žádný opravný prostředek. Tato situace je v dané chvíli i systematicky nepřijatelná a členové platformy Rozumné právo apelují na co nejrychlejší nápravu.

Souběh funkce člena statutárního orgánu a výkonu pracovního poměru potřebuje právní úpravu. Vývoj judikatury přinesl nové nejasnosti

04. 05. 2021

V Praze 4. května 2021 – Souběh funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a výkonu pracovního poměru právo nezakazuje. Zákaz takového souběhu však dovodila judikatura Nejvyššího soudu. Názor Nejvyššího soudu měnící se v čase, spolu se zrušením výslovné právní úpravy souběhu v důsledku rekodifikace soukromého práva, způsobuje nejistotu všech, kterých se to týká. Soudní dvůr EU aktuálně řeší předběžnou otázku položenou Nejvyšším správním soudem, zda člen statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem, může být za zaměstnance považován také pro uspokojení mzdových nároků při platební neschopnosti zaměstnavatele. Je zřejmé, že ve věci souběhu stále není zcela jasno.