30. 09. 2021
V Praze 30. září 2021 – Pandemie COVID-19 zasáhla také do
běžného chodu soudů. Omezení způsobená pandemií však mohou přispět
k urychlení elektronizace justice a soudních jednání. Užití on-line formy
soudních jednání je přitom přínosné nejen za nouzového stavu nebo
v době pandemické pohotovosti, ale i po skončení omezení. Členové
platformy Rozumné právo proto obecně podporují rozšíření varianty
soudních jednání on-line, zejména pak v oblasti občanského soudního
řízení a správního soudnictví.
25. 05. 2021
V Praze 25. května 2021 – Od vyhlášení nouzového stavu bylo
v České republice odsouzeno zřejmě až 1 500 osob za spáchání
majetkového trestného činu během nouzového stavu k vyššímu trestu
odnětí svobody nepodmíněně. V březnu tohoto roku vydal Nejvyšší soud
rozsudek, který tuto praxi zpochybnil – k vyššímu trestu lze odsoudit
pachatele pouze tehdy, pokud existuje věcná souvislost mezi pandemií a
trestným činem. Ve věznicích je v tuto chvíli nejméně několik stovek
osob odsouzených na základě právního názoru, který Nejvyšší soud
prohlásil za nezákonný. Odsouzené osoby však nemají k dispozici žádný
opravný prostředek. Tato situace je v dané chvíli i systematicky
nepřijatelná a členové platformy Rozumné právo apelují na co
nejrychlejší nápravu.
04. 05. 2021
V Praze 4. května 2021 – Souběh funkce člena statutárního orgánu
obchodní společnosti a výkonu pracovního poměru právo nezakazuje. Zákaz
takového souběhu však dovodila judikatura Nejvyššího soudu. Názor
Nejvyššího soudu měnící se v čase, spolu se zrušením výslovné
právní úpravy souběhu v důsledku rekodifikace soukromého práva,
způsobuje nejistotu všech, kterých se to týká. Soudní dvůr EU aktuálně
řeší předběžnou otázku položenou Nejvyšším správním soudem, zda
člen statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem, může být za
zaměstnance považován také pro uspokojení mzdových nároků při platební
neschopnosti zaměstnavatele. Je zřejmé, že ve věci souběhu stále není
zcela jasno.
13. 04. 2021
V Praze 13. dubna 2021 – Rodná čísla se používají jako jeden
z běžných způsobů identifikace fyzických osob, například při
uzavírání smluv anebo při ověřování bezdlužnosti. Opakované odklady
konce zápisu rodných čísel do občanských průkazů proto vyvolávají
nejistotu. Stát by měl přechod k novému způsobu jednoznačné identifikace
fyzických osob naplánovat tak, aby se na něj mohli dostatečně připravit
všichni, kteří ověření identity jiné osoby potřebují pro svou činnost.
Zvolené řešení by mělo minimalizovat náklady na jeho zavedení ve státní
správě i soukromém sektoru a upřednostnit jednoduchost a srozumitelnost pro
běžného uživatele.
Rozumné právo