Rozumné právo

Názorová platforma Rozumné právo je nezávislá expertní skupina právníků působících v nejrůznějších oborech práva v praxi i v akademii. Jejím cílem je poskytnout vládě, parlamentu a dalším veřejným institucím odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření a zároveň sloužit jako rezervoár podnětů pro jejich racionální implementaci v tuzemských podmínkách.

Platforma Rozumné právo není spojena s žádnou politickou stranou nebo hnutím, obchodní společností nebo jinou institucí a všichni její členové vykonávají svou činnost bez nároku na honorář nebo jinou odměnu. Stanoviska publikovaná na platformě Rozumné právo nejsou stanovisky organizací, v nichž členové názorové platformy působí.

Více o naší misi

Rozumné právo

Stanoviska

Stát musí co nejdříve zajistit přístup k právním předpisům zdarma

01. 03. 2021

V Praze 1. března 2021 – Česká republika za poslední rok přijala neobvykle velké množství právních norem a mimořádných opatření. Dělo se tak zejména v souvislosti se zvládáním pandemické situace. Občané i firmy si zvykli čerpat informace o aktuálně platných pravidlech zejména z tiskových a mediálních zpráv, které se však dosti často lišily o publikovaných pravidel. Česká republika se s nepřehledností platného práva potýká dlouhodobě. Norem je velké množství a jsou měněny příliš často. Orientovat se v tom, co platí, je obtížné i pro profesionály. Základním předpokladem možnosti obyvatel řídit se právem je přitom jeho univerzální dostupnost, tedy možnost snadno zjistit, jaká pravidla právě platí. V tomto ohledu České republika dlouhodobě selhává, když pouze informuje o nově přijatých normách a o změnách dříve přijatých norem, avšak svým občanům zdarma nenabízí jednoduchý, všeobecně dostupný, a přitom státem garantovaný nástroj k zjištění jejich platného stavu. Tuto roli stát přenechal soukromým společnostem, které právo zpřístupňují sice efektivně, avšak za úplatu. Bez přístupu k placeným službám je právo z pohledu občana v současnosti nepřehledné, nesrozumitelné a tedy nepředvídatelné. Zásada, že neznalost zákona neomlouvá, se v takových podmínkách stává neudržitelnou fikcí. Je proto potřeba co nejdříve zajistit, aby veřejnost měla k dispozici zdarma závazná a státem garantovaná znění právních předpisů a přístup k co nejširší řadě přidružených funkcionalit, jako jsou různá časová znění právních předpisů, související právní předpisy nebo přidružené dokumenty.

Na očkované není nutné aplikovat všechna protiepidemická omezení

10. 02. 2021

V Praze 10. února 2021 – Co nejširší dostupnost a co nejrychlejší očkování co největšího počtu obyvatel je prioritou boje s pandemií Covid-19. Spolu s rychlým očkováním je třeba usilovat o co nejrychlejší návrat k běžnému společenskému životu, otevření ekonomiky a obnovení živé kultury. K tomu lze přispět i tím, že se na očkované nebudou vztahovat protiepidemická omezení, že jim nebude bráněno ve vstupu alespoň do restaurací a kulturních zařízení, víkendovému ubytování či cestování. Členové platformy Rozumné právo v tomto stanovisku uvádějí, že takový krok je za níže stanovených podmínek v souladu s Ústavou, a to i v situaci, kdy očkování není dostupné všem. Zákaz rozlišování by vedl k prohloubení ekonomických problémů a rovnosti „v bídě“ a sám o sobě by mohl být pravděpodobně neústavním.

Návrh zákona směřujícího k povinnému předávání lokalizačních dat mobilními operátory Státní hygienické službě je protiústavní a věcně i technicky nesprávný

18. 01. 2021

V Praze 18. ledna 2021 – Platforma Rozumné právo je toho názoru, že předkládaný změnový návrh zákona o elektronických komunikacích, kterým by mělo být operátorům uloženo poskytovat údaje o lokalizaci mobilních stanic osob, které onemocní infekčním onemocněním, je nejen protiústavní, ale i věcně, právně a technicky nesprávný. Stát by měl hledat jiná, ústavně konformní a technicky správná řešení zvládání pandemie.

Mimořádné pravomoci exekutivy ke zvládání epidemie musí být doprovozeny důslednou parlamentní a soudní kontrolou

08. 12. 2020

V Praze 8. prosince 2020 – Platforma Rozumné právo je toho názoru, že boj s epidemií není válka či obdobný stav, a proto primární využívání nouzového stavu není vhodné. Stát musí hledat jiné formy pružného přijímání opatření pro boj s nemocí. Navrhovaná právní regulace protiepidemických opatření, podle níž by hlavní hygienik měl mít široké pravomoci a velkou míru volného uvážení při omezování základních lidských práv a svobod, je však neakceptovatelná, pokud omezování základních práv a svobod, byť krátkodobá, nebudou podrobena důsledné parlamentní kontrole. Tuto formu kontroly je třeba doplnit, přičemž vzorem může být existující německá nebo rakouská právní úprava.